31.12.2025
Digitalizace veřejné správy představuje v současnosti jednu z prioritních oblastí rozvoje českých samospráv. Rostoucí požadavky na dostupnost a kvalitu služeb pro občany, tlak na efektivní využívání veřejných prostředků a dlouhodobý nedostatek personálních kapacit nutí organizace hledat nové cesty optimalizace procesů a zvyšování výkonnosti.
Do popředí zájmu se proto dostávají nejen tradiční projekty zaměřené na digitalizaci služeb, ale také pokročilejší přístupy jako robotická automatizace procesů (RPA) a implementace nástrojů umělé inteligence. Klíčovou otázkou však zůstává, jak jsou samosprávy připraveny na přechod a zavedení těchto technologií a jaké faktory určí úspěšnost jejich implementace.
Tento report prezentuje výsledky anonymní ankety realizované na přelomu let 2025 a 2026, které mapují nejen současný stav technologického využívání, ale především organizační a procesní připravenost českých samospráv. Analýza těchto faktorů je klíčová pro pochopení bariér a příležitostí v oblasti digitální transformace veřejného sektoru.
Do anonymní ankety se zapojily obecní, městské a krajské úřady z celé České republiky s populační velikostí od přibližně 2 500 obyvatel po statutární města a krajské úřady s populací v řádu stovek tisíc obyvatel. Tento heterogenní vzorek umožňuje komparativní analýzu napříč různými organizačními strukturami a kapacitními možnostmi.
Malé obce (do 5 000 obyvatel) typicky operují s minimálními personálními kapacitami a vysokou mírou univerzálnosti pracovních pozic, což výrazně limituje možnosti zavádění komplexních technologických řešení. Naopak velká města a krajské úřady disponují specializovanými odbory, samostatnými IT týmy a vyšší úrovní formalizovaných procesů, což vytváří příznivější podmínky pro systematickou digitalizaci.
Anketa byla konstruována tak, aby zachytila nejen spektrum využívaných technologií, ale především organizační předpoklady jejich úspěšné implementace – existenci koordinačních struktur, úroveň procesní dokumentace a strategické ukotvení digitálních iniciativ. Tímto přístupem získáváme komplexnější představu o skutečné připravenosti samospráv na digitální transformaci.
Úspěšná digitální transformace vyžaduje systematické řízení a jasně definované odpovědnosti. Existence vyhrazeného týmu nebo pozice pro řízení digitálních inovací je považována za kritický předpoklad pro koordinovaný přístup k technologickým změnám.
Výsledky ankety však ukazují, že většina samospráv nedisponuje vyhrazenou strukturou pro řízení digitálních iniciativ. Odpovědnost za digitalizaci je často rozptýlena napříč jednotlivými odbory, což vede k roztříštěnosti iniciativ a absenci centrální koordinace.
Tento decentralizovaný model sice umožňuje vznik pilotních projektů na úrovni jednotlivých útvarů, současně však vytváří rizika:
Bez jasně definované odpovědnosti za digitální agendu je složité zajistit dlouhodobé strategické plánování, systematické vyhodnocování návratnosti investic jednotlivých iniciativ a jejich propojení se strategickými cíli organizace.
Organizační připravenost se tak ukazuje jako primární limitující faktor digitální transformace – významnější než dostupnost samotných technologií.
Technologie RPA má významný potenciál pro optimalizaci operativních procesů prostřednictvím automatizace rutinních, pravidly řízených činností. Softwaroví roboti dokážou vykonávat repetitivní úkony napříč heterogenními informačními systémy – datové migrace, validace vstupů, vyplňování formulářů, generování reportů – což vede ke snížení chybovosti, úsporám času a uvolnění kapacit pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
Navzdory prokázanému přínosu však pouze 13 % respondentů uvedlo aktivní využití nebo pilotní testování RPA. 87 % organizací tyto nástroje zatím neimplementovalo.
Nízká míra adopce není primárně způsobena nedostupností technologie nebo vysokými náklady, ale nedostatečnou procesní zralostí organizací. RPA vyžaduje:
Většina samospráv však čelí následujícím výzvám:
Procesní optimalizace a standardizace se tak ukazuje jako nezbytný předpoklad pro úspěšnou RPA implementaci.
Na rozdíl od RPA představují nástroje AI technologicky dostupnější vstup do světa pokročilé digitalizace. Nevyžadují rozsáhlou systémovou integraci ani zásadní procesní transformaci a umožňují rychlé ověření funkčnosti.
Výsledky ankety ukazují, že většina organizací již s nástroji AI experimentuje nebo je aktivně využívá v provozním prostředí. AI se tak stává primárním katalyzátorem digitální transformace v prostředí s omezenými IT kapacitami.
Současný model adopce však vykazuje charakteristiky ad-hoc implementace:
Tato situace vytváří rizika z hlediska konzistence, bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti využívání AI. Bez systematického přístupu hrozí, že potenciál technologie zůstane nevyužit a organizace nedosáhne očekávaných přínosů v podobě zvýšené efektivity a kvality služeb.
Analýza využívaných platforem ukazuje dominanci generických, cloudových služeb AI s nízkou implementační bariérou. Nejvyšší zastoupení vykazují ChatGPT (OpenAI) a Microsoft Copilot, které nabízejí:
Specializovaná nebo vlastní řešení AI (vlastní instance jazykových modelů, doučené modely, oborově specifické aplikace) se objevují sporadicky, typicky u organizací s:
Výsledky indikují, že většina samospráv se nachází v explorační fázi adopce AI – testování základních funkcionalit a případů použití s využitím nízko-kódových řešení. Přechod k podnikovým AI platformám s robustními možnostmi zabezpečení, řízení a integrace představuje další vývojovou fázi.
Respondenti identifikovali nejvyšší potenciál AI v oblastech s vysokou administrativní zátěží a opakujícími se kognitivními úkony:
Tyto případy použití vykazují potenciál pro měřitelné přínosy: snížení doby vypracování (cílová úspora 30-50%), zvýšení produktivity zaměstnanců, zlepšení zkušenosti občanů a kvalitnější rozhodování.
Výsledky ankety dokumentují pozitivní postoj českých samospráv k adopci moderních technologií, zejména AI nástrojů. Zároveň však identifikují systematické bariéry v oblasti organizační a procesní připravenosti:
Klíčová zjištění:
Hlavní výzvy:
Organizace s vyšší digitální zralostí se vyznačují:
Na základě identifikovaných bariér doporučujeme zaměřit se na následující priority:
Děkujeme všem účastníkům ankety za poskytnuté informace. Doufáme, že tento report poskytne užitečné srovnání pro sebehodnocení aktuálního stavu digitální zralosti vaší organizace a identifikaci prioritních oblastí pro další rozvoj.
Pro organizace se zájmem o metodickou podporu při formulaci digitální strategie, procesní optimalizaci nebo implementaci konkrétních technologických řešení (RPA, AI) jsme k dispozici pro konzultaci možnostía osvědčených postupů z obdobných projektů ve veřejné správě.
